Vánoce, jaké známe dnes, jsou ve znamení nákupů dárků. Každoročně se ze zpráv dovídáme, kolik miliard korun lidé za dárky utratili a kolik tisíc zásilek přepravila České pošta. Chceme dárky udělat radost svým blízkým, ale ten pravý smysl Vánoc je někde jinde.
Navíc celé toto Vánoční běsnění přináší zvýšenou produkci zboží, spotřebu energie nebo pohonných hmot, což má negativní vliv na životní prostředí. Ale pojďme si připomenout, jaké byly Vánoce dříve.
Úplně jiné byly vánoční svátky před sto lety na Valašsku. Lidé měli i deset dětí a všichni žili v malé chalupě. Vánoce slavili velmi skromně. Bavili se různými zvyky, jako je třeba pouštění lodiček, vyprávěly se příběhy a zpívaly koledy. Jídlo bylo většinou chudé. Typickým pokrmem byl houbový kuba. Dodržoval se půst, který mohl zkončit až s první večerní hvězdou.
Vánoční stromeček se k nám dostal z Německa až v polovině 19. století a zdobil se jablíčky a ozdobama ze slámy. Ve světnicích se často zavěšoval ke stropu, aby nezabíral místo.
Dárky se dávaly dětem, protože i malý Ježíšek dostával dárky. Až později si dárky začali dávat i dospělí.
Přejeme vám, abyste se vyhli vánočnímu shonu a užlili si to, co je na Vánocích nejkrásnější.
