Entomofágie se postupně stává populární součástí zemědělství zejména vlivem rostoucích obav z impaktu masné výroby na životní prostředí. Intenzivní chov hospodářských zvířat, který není primárně určeno pro drobnou vlastní spotřebu, má v mnoha směrech zásadní dopad na životní prostředí.
Nejenže jsou zvířata sama producenty vysokého množství skleníkových plynů, jejich krmení na velkých travnatých plochách či dopěstování krmných plodin při aktuální výtěžnosti způsobuje aplikaci environmentálně ne příliš příznivých metod a technologií, chov drůbeže je zase realizován v relativně nelidských podmínkách.
Celkově jsou současné trendy chovu domácích zvířat na úrovni zemědělství velmi citlivým tématem, do něhož se stále více opírají různá hnutí požadující výrazné změny v přístupech.
Konzumace masa přitom stále stoupá a už nyní je zřejmé, že pokud nedojde ke změnám především na úrovni konzumentů, nebudou nové technologie ani ekologický přístup nic platné, protože výroba masná výroba bude globálně nedostatečnou.
Na scénu tak přichází alternativní zdroje bílkovin, z nichž jako velmi slibná se ukazuje právě oblast konzumace hmyzu a produktů z něj. I to však s sebou nese určitá rizika.
Výtěžnost hmyzu
Hmyz je široce oblíbeným zdrojem potravy zejména v asijských či afrických státech, v zemích Evropy a Severní Ameriky (tedy tzv. západního světa či kultury) existují vůči konzumaci hmyzu stále ještě velké předsudky, přesto si již chov hmyzu pro potravinářské účely nalezl cestu také do přijaté legislativy.
Podle standardů České republiky i Evropské unie je povoleno pěstování (chov) několika druhů cvrčků, sarančat a larev potemníka právě pro potravinářských průmysl.
Z nich lze vyrábět především moučku či přísady pro energeticky bohaté produkty – nejčastěji se setkáváme s fit tyčinkami, pochutinami či polotovary.
Výtěžnost chovu hmyzu je docela vysoká, je-li realizován v ideálních podmínkách – obvykle se jedná o poměr přírůstku hmotnosti na spotřebu krmiva přibližně 1:2, což je v porovnání s velkými hospodářskými zvířaty o něco lepší (poměr dosahuje hodnot 1:3-1:4).
Tento poměr ovšem platí u ideálních podmínek, pokud se tyto zhorší, může dosáhnout i poměry 1:5 a více.
Rizika spojená s entomofágií
Výhodou potravinářské výroby z hmyzu se velký potenciál použití zemědělského odpadu jako krmiva. Jelikož je ovšem celý koncept entomofágie u nás i v Evropě dosud v plenkách, jsou veškerá rizika s ním spojená dosud neznámá.
Mezi těmi, které se již nyní řeší, je především zajištění dostatečné bezpečnosti prostor, v nichž by měl být chov realizován, podmínek chovu a dostatek krmiva, jelikož únik chovaných rodin do běžného ekosystému by mohl mít velmi negativní důsledky.
Další rizika jsou pak především zdravotní – na rozdíl od klasických hospodářských zvířat nejsou zcela známé alergeny ani rizika šíření nákaz mezi hmyzími populacemi. Na druhou stranu však může chov hmyzu pomoci ekologickému
