Pohroma zvaná igelit
Igelitové tašky se staly pojmem, který začal před nedávnem doslova děsit planetu.
Jsou všude, mají různé barvy a firmy je používají jako svou reklamu a lidé si snad nedokáží život bez nich už představit. Jedná se však o velmi nebezpečný odpad, který zamořuje nejen naší zemi.
Jak je to v ČR?
Jen v České republice se roční spotřeba plastových igelitek odhaduje na stovky milionů. Částečně se tato čísla snížila, když před několika lety obchodní řetězce igelitové tašky zpoplatnily, ale kalamitní stav igelitové hrozby však stále trvá.
V některých zemích vyřešili problém týkající se igelitek zcela svérázně – zakázali je totiž vyrábět a používat. Jedná se např. o Austrálii nebo Čínu.
EU také uvažovala o zákazu igelitových obalů, ale jelikož se v našich končinách výrobou igelitových tašek zabývá cca 275 firem, tak by zákaz měl fatální následky pro více jak 17 000 tisíc zaměstnanců, což je nemalé číslo. Řešením by mohla být i speciální zvýšená daň na plasty, která se například v případě Irska ujala – spotřeba igelitek najednou klesla až o 90%.
Přirozený rozklad igelitového obalu trvá až 1 000 let!
A to je vážný problém, který zaměstnává nejeden tým vědců naší zeměkoule.
Snad jedinou šancí pro lidstvo se tak stávají tzv. ekologické igelitové tašky, které vypadají úplně stejně jako ty, které s ekologií nemají nic společného. Na první pohled je nerozeznáme – mají stejně fyzikální vlastnosti a při běžném použití nenajdeme žádný rozdíl. Dokonce mají stejný výrobní základní materiál – polyethylenové granule.
Speciální aditiva pomáhají
Avšak do biologicky odbouratelných igelitových tašek / zvaných degralenové tašky/ se přidávají speciální aditiva, která způsobují to, že se taška časem začne rozpadat na malé kousky, které jsou biologicky odbouratelné – z plastového obalu tak zbude jen voda, CO2 a biomasa.
Ekology nenáviděné přepravní obaly se tak stanou 100% biologicky rozložitelné, což je pro celou planetu velmi pozitivní zpráva. Celý proces trvá pouze několik let.
Šance pro planetu
Zkušební testy provedené společností EPI, jenž je vlastníkem technologie TDPA (totally degradable plastic additives = zcela odbouratelná plastická aditiva) prokázaly, že materiál, ze kterého jsou nákupní obaly vyrobeny, se začne rozpadat např. při mechanickém působení, nebo UV záření, či teploty nad 35°C.
Celý proces rozkladu igelitu se rozděluje do dvou fází – v té první se taška začne rozpadat na drobné kousíčky a tyto se pak pomocí mikroorganismů přeměňují na biomasu, CO2 a vodu.
U nás už tyto ekologické igelitové obaly používá několik velkých prodejních řetězců a ten, kdo si v této igelitové tašce odnesl domů nákup a pak ji použil k jinému účelu, tak zanedlouho na vlastní oči zjistil, že se mu taška opravdu rozpadla na milion malých kousků.
